Čáslav

Na terénní hraně nad říčkou Brslenkou vznikla v předpolí významného přemyslovského hradiště obchodní a řemeslnická osada. Archeologicky zaznamananá stratigrafie na tomto území odpovída stratigrafii z bývalého ostrohu Hrádek, kde se nacházela mocencké centrum. Výhodná poloha na zemské stezce předurčila místu významnou budoucnost.

Kolem roku 1260 byla Čáslav královským městem s četnými výsadami přidělenými Přemyslem Otakarem II. Brzy poté bylo budováno opevnění. Ostroh Hrádku byl intenzivní stavební činností oddělen od jádra města a již nikdy do fortifikačních linií nezasáhl. Jádro bylo ohrazeno kamennou hradbou po celém svém obvodu s vnějším příkopem. Hlavní hradba byla zesílena hranolovými a půlkruhovými baštami. Na konci 13.století hlavní hradbu doplňila parkánová hradba. Dodnes se hradební opevnění nejlépe dochovalo na západní straně nad Podměstským rybníkem. Do města vedly tři brány a jedna fortna. Z bran se dochovala část tzv. Žižkovy brány, která byla postavena na místě starěí fortny. Zdivo v domě č.p. 45 zůstalo po jinak zbořené Kutnohorské bráně. Kulisová Brodská brána byla také zbořena, zůstala však věž zvaná Otakarova, která ji chránila od západní strany. Věž má průměr 8m a je vysoká 22m. V roce 1883 byla pseudogoticky přestavěna a v této podobě se dochovala dodneška. Výraznou přestavbyu a zesílení hradeb přineslo husitské období, kdy se z Čáslavi stala významná husitská základna. Za třicetileté války bylo město dvakrát dobyto Švédy.

mapa  

Kraj: Středočeský
Okres: Kutná Hora
Katastrální území: Čáslav

GPS: 49°54'36.778"N, 15°23'30.593"E


Kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 44979/2-928


 

Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika