Český Šternberk - obléhací opevnění

Jižně od hradu Český Šternberk, v prostoru za příkopem mohutné předsunuté bašty (tzv. Hladomorny) se nachází ještě jedno rozměrné zemní opevnění, které bylo využito při dobývání hradu v roce 1476.

Původně se zde nacházela rozměrná předsunutá bašta hradu, která buď předcházela starší podobě známé zděné bašty, nebo ji doplňovala. Rozměrnou zemní předsunutou baštu na východní straně vymezuje strmý sráz k řece Sázavě, kterým vede úvozová cesta patrně již vrcholně středověkého stáří. Na Západní straně padá svah do údolí Brtnického potoka, sever ukončuje příkop mezi touto baštou a zděnou baštou. Současné dimenze ale příkop mohl získat až při přestavbě zděné bašty po dobytí hradu. Na jihu je v nejužším místě šíje ostrohu přetnuta mohutným, až 7m hlubokým příkopem. Ten vede i podél západní a východní strany a doprovází jej vnější násep. Takto vymezená plocha dosahuje 1ha a na délku má téměř 210m. V severní části se příkop i násep posupně vytrácejí, nebezpečí směrem od hradu nehrozilo. Celá fortifikace této předsunuté bašty tak má podobu písmene U s prodlouženými konci. Přes celé opevnění vede severo-jižním směrem cesta, která narušuje objekty na vnitřní ploše a kvůli které byla západní část jižního šíjového příkopu zasypána.

V roce 1467 hrad oblehla vojska Jiřího z Poděbrad za přímé účasti Jiříkova syna Viktorina. Obléhatelé se zmocnili plochy bašty a v její střední a jižní části vybudovali obléhací opevnění. Jeho pozůstatky jsou narušeny výše zmíněnou cestou, přesto zde lze pozorovat zhruba polovinu objektu tzv. velitelského stanoviště - místa samostatně vymezeného valem s vnějším příkopem. Dále se zde nachází několik zahloubených objektů, nad kterými byly vztyčeny stany, případně dřevěné nástavby. Z obléhání se také dochovala unikátní krytá cesta, forma tzv. sapy. Tato cesta vede od stanoviště velitele, západním příkopem, poté průkopem přechází přes násep v severozápadním cípu a vede dále takovým způsobem, aby se vyhýbala tehdy stojící zděné  baště (tehdy patrně se srubovou nástavbou v místech dnešní kamenné věže).

Další polohou, kterou jistě obléhací vojska využila, byla výšina západně od hradu s pomístním názvem Prak. Zde, patrně podle nálezů dělových koulí v druhotné poloze, stály obléhací stroje. Detailní a opakovaná terénní prospekce však žádné pozůstatky po obléhacím táboře neprokázala. Veškeré nadzemní relikty byly setřeny intenzivním zemědělským hospodařením. V jihovýchodním cípu terénní hrany byly dříve popisovány příkopy a valy, jde ale o mylnou interpretaci úvozových cest, které se zde nacházejí. Jediné antropogenní útvary, které mohou být v tomto prostoru hypoteticky s obléháním spojovány, jsou dvě menší konkávní zahloubeniny v úzkém pruhu lesa, mezi polem a svahem.

mapa  

Kraj: Středočeský
Okres: Benešov
Katastrální území: Český Šternberk

GPS: 49°48'19.058"N, 14°55'36.204"E


Kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 32457 / 2-24


 

Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika