mapa

Kraj: Středočeský
Okres: Kutná Hora
katastrální území: Kutná Hora

GPS: 49°56'58.199"N, 15°16'6.168"E


Kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 36927/2-1043



Kutná Hora

Hornická osada v místech budoucího města prosperovalůa a k roku 1289 je poprvé zaznamenána jako město "Mons Cuthna". Roku 1300 Kutná Hora získala privilegia na těžbu a zpracování stříbra, které město velmi pozvedlo. Nedlouho po roce 1300 byla do Kutné Hory přenesena centrální mincovna českého státu, která byla umístěna do hrádku, následně nazývaným Vlašský dvůr. Ve městě se začaly stavět měšťanské domy. Narychlo postavené dřevěné hradby, které se obklopovaly město byly přestavovány na kamenné.

Kamenné hradby ohradily tzv. Horní město s Vlašským Dvorem a procházely skrz ně čtyři brány a několik forten. Nedloho poté bylo ohrazeno i tzv.Dolní město. Ve 2.polovině 15.století musely být rozšířeny o další území, protože původní založení se ukázalo jako příliš malé pro rychle se rozšiřující město. Celková velikost ohrazeného území byla na české poměry obrovské, srovnatelná snad jen s Prahou. Do obrany byl zapojen i Hrádek - městský opevněný palác v nejchráněnějším místě celého města. Staré hradby byly zesíleny a na několika místech do nich byly vloženy nové branky a průchody. Hradby sestávaly z hlavní hradby, parkánu ukončeném parkánovou hradbou. Na přístupných místech parkán lemoval vnější příkop. Brány měly předbraní a celý systém byl velmi propracovaný, odpovídající bohatému městu.

Do dnešních dnů se dochovaly hradby na několika místech, především na jižní a jihozápadní straně města. Jedna věžovitá hranatá bašta vnitřní hradební linie je dochována vedle bývalé Kouřimské brány. Z bran se dochovalo předbraní Kouřimské brány v podobě jednopatrové stavby s přízemní částí s hrotitě zaklenutými oblouky. Malá část Kouřimské brány je dochována jako zeď jednoho z domů. Pod Vlašským Dvorem je hradba prolomena kulisovou brankou, která se skládá z půlkruhového průjezdu a vedlejší menší lomeně zaklenutou brankou pro pěší. Ochoz je zakončen cimbuřím. Část hradby se zazděnou, avšak dochovanou fortnou (tzv. Katova fortna) je dochována na východní straně mladšího opevnění.

V průběhu následujících staletí začaly hradby ztrácet smysl a postupně byly z vnitřní strany k hradbám přistavovány domky a příkopy byly postupně zaváženy odpadky. V 19.století byly hradby a brány bourány, do konce 19.století zbylo z městského opevnění jen torzo.


Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika