Kynžvart - obléhací opevnění

Západně a severozápadně od hradu Kynžvart se přes údolí Mýtního potoka na ostrohu nachází pozůstatky opevnění. Pomístně se tu říká Švédské, či Staré šance, celému ostrohu se říká Valy. Název Staré šance je poprvé zachycen k roku 1789 na mapě kynžvartského lesního revíru, nachází se i na II.vojenském mapování.

Jedná se o téměř 400m dlouhý val s jednou baštou a jedním objektem připomínajícím baštu, ale výrazně poškozeným lomem. Val se nachází na samé hraně širokého ostrohu podél celé jeho západní strany. Opevnění se na obou koncích lomí a krátkým úsekem zabezpečuje i severní a jižní stranu. Valy vznikly vybráním hlinitokamenité hmoty na vnitřní straně a jejím nasypáním na hranu terénu. Proto se podél valů na odvrácené straně od hradu nachází příkopovitá deprese. V rozestupech 9 - 10m jsou v kruhových valech patrné pravidelné zářezy, především v severním nároží se jich nachází více. V severní části se nachází nezvyklý baštovitý útvar. Zajímavá je situace i v jižní části opevnění. Val zde směřuje k jihu a je poškozen novější cestou, která k němu stoupá z jihozápadní strany. Jižněji se nachází objekt tzv. dělové bašty, vymezené zcela kruhovým valem, který je přerušen na západní straně. Severně od bašty probíhá krátký val, který se na svém konci nejvíce přibližuje hradu. Západně od bašty, ve vzdálenosti 25m, se nachází nejvyšší bod celého ostrohu. Na ploše ostrohu jsou viditelné stopy po novověkých lesních úpravách.

Celé toto zemní dílo se vysvětluje třemi různými způsoby. Nepravděpodobná je teorie o hospodářské funkci, podle dochovaného stavu objektu se jistě jedná o fortifikaci. Další z nepravděpodobných výkladů předpokládá funkci předsunutého opevnění hradu. Jeho stavbou mělo být zabezpečeno severní předpolí, které se nebezpečně zdvíhá nad hradem. Odtud byl ve vrcholném středověku hrad dobýván. Z Šancí však nebyl pomocí vrcholně středověkých zbraní předpolí ani hrad pořádně dostřelitelný. Ze stejného důvodu není ani pozůstatkem dobývání z let 1347 a 1509. Zbývá poslední vysvětlení funkce objektu, které je jednoznačně nejpravděpodobnější a zároveň se jedná o vysvětlení nejstarší. Jde o obléhací opevnění z období třicetileté války. Místní tradicí je dochována zpráva o tom, že 400 sedláků muselo pro švédské vojsko vybudovat zdejší valy (mohlo se však jednat o vedlejší Kynžvartské šance). V této době se již na hrad z Šancí dalo bez problémů střílet. Námitky o neuzavřenosti opevnění z východní strany lze snadno vysvětlit bezstarostností velkého vojska v dobytém okolí. Pokud Šance pochází z obléhání Švédských vojsk z roku 1648, nemusela se více než tisícová armáda obávat napadení. A.Sedláček píše o tříhodinovém ostřelování dělostřeleckou baterií. Šance mohou pocházet i z o rok starších dobývání švédských a císařských vojsk, po dobytí mohla být část děl přesunuta do hradu, kde se dosud nacházejí palposty ve vnějším valu směřující proti Šancím.

mapa  

Kraj: Karlovarský
Okres: Cheb
Katastrální území: Lázně Kynžvart

GPS: 50°0'58.892"N, 12°37'58.902"E


Kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 23592/4-39


 

Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika