Soběslav

Velice dobře dochované opevnění se nalézá po obvodu města Soběslavi.

První nepřímá zmínka o Soběslavi pochází z roku 1293. V roce 1390 Soběslav získala výsady po vzoru královských měst, takže mohlo dojít ke stavbě městského opevnění.

Půdorys opevnění je téměř dokonalým kosočtvercem s ostrými nárožími na jihozápadě a severovýchodě. Opevnění sestávalo z hlavní a parkánové hradby, před kterou probíhal příkop a vnější val. Severní, východní a jižní stranu navíc obtéká Černovický potok, který se u jihozápadního cípu opevnění vlévá do Lužnice. Za husitským bouří bylo město dvakrát vypáleno, roku 1421 a roku 1435. Z městských hradeb jsou zachovány části vnějšího i vnitřního opevnění s baštou. V severozápadním cípu byl do opevnění začleněn starší hrad, u něhož se dochovala část příkopu vyzděného i na kontraskarpové straně.

Převážná část příkopů byla v proměněna v ulice, které příkopy připomínají již jen svými názvy. Hlavní a parkánová hradba je po obvodu historického jádra dochována v různě dlouhých úsecích. Nejlépe se dochovaly na východní straně, kde se také nalézá jediná dochovaná polookrouhlá bašta. Dlouhé úseky hradeb se nalézají také podél severní strany. Dvě věžovité brány byly zbourány v 1.polovině 19.století, 30.letech však ještě alespoň zčásti stály.

mapa  

Kraj: Jihočeský
Okres: Tábor
Katastrální území: Soběslav

GPS: 49°15'34.006"N, 14°43'9.918"E


Kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 17834/3-5028


 

Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika