Vysoké Mýto

Z části dochované městské opevnění se nalézá podél obvodu historického jádra města. První zmínka o Vysokém Mýtě se vyskytuje v listině Přemysla Otakara II. z roku 1265. Jen o několik let později, stále v 60-tých letech 13.století král nakazuje vybudovat městské opevnění. To se podle listiny muselo skládat z příkopu, hlavní a parkánové hradby. Mýto leželo u důležité zemské stezky. U hradeb se bojovalo v roce 1307, v roce 1315 bylo Mýto dobyto, o rok později opět. Za husitských bouří město dobyli husité.

Do města v té době vedly vstupy přes tři brány a několik forten. Opevnění v té době sestávalo z vnějšího náspu, příkopu, parkánové hradby a hlavní hradby. To celé zesilovalo zhruba 25 bašt na hlavní hradbě a několik věží, které chránily nároží a brány.

Do dnešních dnů se z městského opevnění dochovaly velké části hradebního okruhu na severozápadní, severní a východní straně města. Z části jsou dochovány v městských parcích, z části jsou zahrnuty v městských domech. Především parkánová hradba je ve velkých úsecích nahrazena novodobou zdí. Na jižní straně města, v jeho východní části se dochovala část příkopu s vnějším náspem. Z věží se dochovala především tzv. Vodárenská bašta v severozápadním nároží hradeb. V 2.polovině 19.století začala fungovat jako vodojem, v roce 1830 z ní byly ubourány vrchní dvě patra. Nedaleko ní dodnes stojí tzv.Klášterská bašta z 15.století, ze které se vcházelo na ochoz hlavní hradby. Přímo pod touto věží se dochovala střílnami vybavená parkánová hradba v nepřestavěné podobě.

Z bran se se dochovala tzv. Vraclavské (později Pražská) na západní straně města, jejíž původní hmota věže dosahuje téměř 31m. Sestává z větší a menší věže s průchody, které mezi sebou svírají kulisovou bránu. Ve 2.čtvrtině 14.století nahradila starší bránu, její dnešní podoba je výsledkem regotizace z 80-tých let 19.století. Další brána je tzv. Litomyšlská, která stojí na jižní straně města.Má podobné řešení jako Pražská brána, jen věže nedosahují takové výšky. Dnešní podobu nabyla při opravě v letech 1864 - 67. Před bránou ji opevňoval mohutný barbakán, dnes zčásti dochovaný v domě č.p.1 na jih od brány. Z poslední tzv.Choceňské brány se dochovala pouze větší věž, vypadala podobně jako zbylé brány. Průjezd a menší věž byly zbořeny v roce 1844. Brána o výšce 22m byla často opravována, přesto je její dnešní vzhled nejvíce podobný původnímu.

mapa  

Kraj: Pardubický
Okres: Ústí nad Orlicí
Katastrální území: Vysoké Mýto

GPS: 49°57'12.790"N, 16°9'38.120"E


Kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 18439/6-4135, 13365/6-5539

 


 

Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika