Kal

Výrazné ostrožné návrší nad soutokem Bystřice a jeho bezejmenného přítoku na sobě nese pozůstatky mohutného hradiště.

Návrší je přístupné od severu a má dva vrcholy s názvy Hradiště a Vala. Mezi nimi se rozkládá sedlo. Na východě je terén od přírody dobře chráněn po celé délce strmým srázem k Bystřici. Podobně je tomu i na západě a jihu, kde sráz padá k jejímu bezejmennému přítoku, který se do Bystřice vlévá jihovýchodně pod hradištěm. Převýšení vrcholové plošiny na potoky činí až 100m. Hradiště zaujímalo oba vrcholy a dosahovalo velikosti přes 30ha.

Přední vrchol Hradiště a sedlo před zadním vrcholem Vala původně zaujímalo rozsáhlé předhradí. Z jeho opevnění se dochovala pouze málo patrná zdvojená linie na západní straně sedla.

Jednoznačně patrnou a opevněním vymezenou plochou je ale až zadní vrchol Vala. Tvoří ji 7,1ha velká oválná vrcholová plošina, která byla opevněna po celém obvodu. Nejlépe se dochovalo opevnění na severní, přístupové straně a na severozápadě. V některých částech je patrný příkop a za ním val z původně vnější hradby. Dnes je někde patrný a jinde se dá pozorovat jen jako část široké bermy před vnitřním valem. V podobě ostré terénní hrany se dochovalo na východě a jihu. Vnitřní prostor je dále členěn několika příčnými vlnami, ze kterých je výrazná především ta, která vybíhá od jihozápadní nejvyšší části směrem k východu. Nejvyšší místo v jihozápadní části se nazývá Na Kolečku a převyšuje nejbližší okolí o 2-3m. Plocha je zde uměle srovnaná, kdy se tak stalo však není jisté. Zajímavá je situace v jižním cípu, kde se hrana stáčí nad opyší. Mimo opevnění zde zůstává poměrně velký trojúhelníkovitý prostor a vnějších stran ohraničený strmou terénní hranou. Archeologický výzkum zjistil formu a posloupnost stavby opevnění severní, nejlépe přístupné strany v její západní části. Stavba opevnění pochází z období slezskoplatěnické kultury mladší a pozdní doby bronzové. Opevnění sestávalo ze dvou souběžných linií vedených do oblouku. Před vnější hradbou byl vyhlouben asi 1,1m hluboký příkop. Za ním se nacházela berma o šířce 0,8m a nad ní se tyčila hradba patrně s dřevěnokamenným lícem. Vnitřní stranu zakončovala kamenná zídka. Hradba byla přes 3m široká. Následoval 0,5m hluboký a 2m široký příkop, 1m široká berma a vnitřní hradba. Čelní stěna hradby o šířce 0,4m byla postavena z pískovcových kamenů. Vlastní těleso hradby bylo vyztuženo patrně roštovou konstrukcí vyplněnou jílovitohlinitou zeminou. Na vnitřní straně hradbu ukončovala opět kamenná zeď. V raném středověku plochu obsadili Slované a stávající torzo hradeb přebudovali. Vnější linii nechali být a postavili novou hradbu na zbytcích vnitřní linie. V čele stála nasucho kladená kamenná zeď. Opevnili i jižní stranu pomocí příkopu a hradby. Z vnitřní plochy jsou známy nálezy z přelomu neolitu a eneolitu, z doby bronzové, z doby halštatské, doby laténské a z raného středověku. Zachycen byl i laténský a slovanský objekt.

mapa  

Kraj: Královehradecký
Okres: Jičín
Katastrální území: Kal / Vřestník u Tetína

GPS: Val mezi vnitřním hradištěm a předhradím 50°26'56.8"N, 15°37'42.037"E
Val dělící prostor vnitřního hradiště: 49°55'40.471"N, 14°7'44.144"E
Akropole: 50°26'51.502"N, 15°37'36.998"E
Nejvyšší bod předhradí: 50°27'14.158"N, 15°37'44.372"E


Také se zde jmenovalo, či jmenuje:

Hradiště
Vala
Valy
Na Kolečku

 

-----------------------------------------------

Kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 28101/6-4798


 

Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika