Kozárovice - Vystrkov

Na levém břehu Orlické přehrady se nachází trojúhelníkovitá ostrožna s pozůstatkem mohutného raně středověkého hradiště.

Ostrožna se dříve tyčila nad Vltavou, dnes je částečně zatopena vodou přehradní nádrže. Hradiště bylo strmým srázem chráněno na západě, kde terén padal k Vltavě. Na východě vedl podobně strmý sráz do údolí Hradeňského potoka. Jediný přístup vedl z jižní strany, kterou chránily čtyři po sobě jdoucí linie opevnění.

Nejvzdálenější val tvořící vnější opevnění využil skalnatý hřeben, na kterém byl postaven. Dnes je dochován jen ve východní části, v délce 270m. Původně však musel mít délku přes 0,5km. Do obraného systému byl pravděpodobně zapojen i výběžek terénu na východě, ke kterému vnější val směřuje. Z vnější strany dosahuje výšky 5m. Chránil cestu k Vltavskému údolí i cestu k vodnímu zdroji u Hradeňského potoka. Další val přetíná ostrožnu zhruba 100-150m za ním. Je dlouhý 320m a pro jeho stavbu byla využita přírodní terénní vlna. Z vnější strany dosahuje až 9m výšky. Z vnitřní strany je díky přírodnímu terénu převýšen na východě až o 29m. Ve své východní části má díky skalnatému hřebenu v koruně šířku přes 20m. To z obraného hlediska bohatě kompenzovalo těžší přístup z vnitřní plochy. Na západní straně se stáčí do vnitřní plochy a chrání přístupovou cestu, která vede pod ním. Další val byl již založen na rovném terénu. Má obloukovitý průběh v délce 180m. Jeho výška kolísá mezi 2 až 5m. Při opadnutí vod přehrady lze pozorovat kamennou destrukci po čelní plentě, kterou z vnitřní strany doplňovalo dřevohlinité těleso. Vnitřní val o délce 100m dosahuje výšky až 5m. Tento val byl archeologicky prozkoumán. Tvořila jej až 180cm široká a až 4m vysoká čelní kamenná plenta, propojená s dřevohlinitým hradebním tělesem. To mělo šířku až 8m a sestávalo z několika stupňů, proloženými vodorovnými rošty zčásti z roubených komor. Za touto hradbou se nacházela akropole, která je dnes zcela zatopena vodou přehrady. Hradba chránila akropoli i ze stran. Celková plocha hradiště před zatopením dosahovala 12,5ha.

Ostrožna byla osídlena již v době halštatské. Opevnění vzniklo v 1.polovině 10.století a svou funkci plnilo do konce 11.století, kdy bylo zřejmě nenásilně opuštěno. Je možné, že se jednalo o centrum tzv. Vltavského kraje, poprvé zmiňovaného k roku 1088. Jedná se o jedno z největších a nejlépe opevněných ostrožných hradišť raného středověku. Do obraného systému byl pravděpodobně zapojen i výběžek terénu na východě, ke kterému směřuje vnější val.

mapa  

Kraj: Středočeský
Okres: Příbram
Katastrální území: Podskalí I

GPS: 1.val 49°32'31.919"N, 14°9'30.91"E
2.val 49°32'31.629"N, 14°9'33.378"E
3.val 49°32'31.919"N, 14°9'30.91"E
4.val 49°32'30.638"N, 14°9'39.59"E


Také se zde jmenovalo, či jmenuje:

Valy
Hradeň
Hradiště u Podskalí


-----------------------------------------------

Kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 47062/2-2618


 

Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika