Křivoklát

Dochovaný hrad na trojúhelníkovité ostrožně obtékané Rakovnickým potokem v místech staršího hradiště. První zmínka o Křivoklátě přísluší k roku 1110 a píše se v ní o přestavbě starého hradu. Starým hradem je míněno původní hradiště.

Hrad na jeho místě založil buď Přemysl Otakar I. na konci své vlády, nebo Václav I. na samém počátku vlády své. Nejdříve byla přestavěna obvodová hradba. Z pravděpodobné bývalé hradištní akropole se stalo předhradí a nejdůležitější část hradu (tzv. horní hrad) se přemístila do míst hradištního předhradí. Přístupné úzké čelo ostrožny zajistil okrouhlý donjon, vevázaný do obvodové hradby tak, že ta mu vytvořila mohutný břit. Vstup do hradu v jihozápadním nároží zajistila čtverhranná věž u brány. Vnitřní prostor přetnula příčná hradba. V menší východní části (tzv. horní hrad) k ní byl přiložen obdélný sálový palác. K západnímu průběhu obvodové hradby dolní části hradu byla přistavěna obdélná budova. Zhruba takto hrad vypadal v polovině 13.století. Do konce 80.let 13.století byly přistavěny budovy obytného i provozního charakteru v dolním hradě. V horním hradě byla dostavěna křídla paláce a vstup do této části hradu byl proražen středem staršího paláce. Dolní hrad rozdělily hradby na několik částí a ve střední části započala stavba druhého palácového komplexu.

Za Přemysla Otakara II. byl raně gotický hrad dokončen. V horním hradě vzniklo severní křídlo a palácový dvůr na všech čtyřech stranách doplnil klenutý patrový arkádový ochoz. Celé patro západního paláce zaujal reprezentační sál zaklenutý čtyřmi poly šestidílných kleneb. Ve východní části jižního křídla se nacházela polygonálně uzavřená kaple. Druhý palácový komplex v dolní části hradu byl dokončen a sestával z dvou rovnoběžných křídel s arkádou na jižní straně úzkého nádvoří. Před čelem horního hradu vzniklo parkánovité nádvoří a prostory dolního hradu doplnily budovy různého charakteru. Z obranného hlediska byla nejdůležitější čtverhranná věž v severozápadním nároží. Na počátku 14.století hrad vyhořel, nejspíše v důsledku dobytí Vilémem Zajícem z Valdeka. Poté byl jen udržován a především druhý palácový komplex rychle pustl.

Rozsáhlá přestavba hrad pozměnila za Václava IV. Plocha hradu se rozšířila, přeložen byl vstup do horní části dolního hradu. Nově ho zajišťovala čtverhranná věžovitá brána. Celý hrad obkroužil nový parkán a k němu se připojily nové části hradu. Dolní hrad byl zcela přestavěn a ze starší zástavby zde zůstala jen hradba vymezující studniční nádvoří. Na severozápadě byl z areálu vysunut areál manského domu. Přestavby se prováděly i v horním hradě, především v severním křídle. Nově zde byla postavena rozměrná budova purkrabství. V roce 1422 hrad opět vyhořel a následně byl čtyřikrát obležen a dobyt střídavě husitskými a katolickými vojsky. Oprav se Křivoklát dočkal až za Jiřího z Poděbrad, kdy byla do hradu vestavěna nová budova purkrabství a přestal být využíván areál manského domu.

Náročná přestavba následovala za Vladislava Jagelonského. Zcela přestavěn byl horní hrad, byly strženy staré arkády a přestavěna všechna tři palácová křídla. Přestavba se dotkla také kaple a velký sál dostal novou klenbu. Palácová křídla získala hrázděné či roubené obranné polopatro. To bylo doplněno arkýřovými vížkami a stejnými byla vybavena i hlavní věž. Dolní hrad v této přestavbě získal dnešní rozsah, byly strženy příčné zdi a vystavěn tzv. Hejtmanský dům při jižní hradbě. Vestavěn byl pivovar a k nároží horního hradu byla do parkánu vysunuta kuchyně. Mnoho dalších staveb bylo zbouráno a nahradily je jiné. Stará nárožní věž byla nahrazena novou, čtverhrannou. Hrad získal nové dělostřelecké opevnění. Obrana spočívala především na parkánu s krytým dělostřeleckým ochozem a arkýřovými vížkami. Parkánová hradba byla zesílena baštami, bateriovou věží, bollwerkem a dalšími progresivními obrannými prvky. Vstup zajistilo trojúhelné předbraní.

Hrad roku 1643 vyhořel a později opustil královské ruce. V dalším století na hradě dobře prosperoval pivovar a postupně pohlcoval další části hradu. Roku 1826 opět vyhořel. Ve 2.polovině 19.století a v 1.třetině 20.století byl restaurován. Památkové úpravy se na hradě provádějí od počátku 70.let 20.století.

mapa  

Kraj: Středočeský
Okres: Rakovník
Katastrální území: Křivoklát

GPS: 50°2'15.583"N, 13°52'22.99"E


Kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 11751/2-2668

 

Národní kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 165


 

Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika