Pražský hrad

Dochovaný a přestavěný hrad na ostrožně nad levým břehem Vltavy uprostřed Prahy. Hrad se stal přímým následovníkem staršího hradiště a vlastně do dnešní doby si uchovává hradištní dispozici. Staveništěm se stala ostrožna vymezená od severu údolím potoka Brusnice, z jižní a východní strany srázem k Vltavě.

Hradiště bylo založeno v 9.století a jeho hlavní fortifikace se soustředila na přístupnou západní stranu. Hradba s vnějším příkopem oddělovala akropoli od předhradí, které bylo také opevněno a příkop mezi ním a navazujícím terénem na západě byl ještě mohutnější. Hradba vedla po celém obvodu akropole i předhradí, na východní straně od opyše ji také doplňoval vnější příkop. Hrad byl centrálním místem země a od roku 973 i sídlem biskupství.

Za knížete Soběslava I. byl po roce 1135 románsky přestavěn. Obvodové opevnění bylo vystavěno celé z kamene a hradba byla vyztužena početnými věžicemi. Přestavěny byly i brány do podoby čtverhranných dovnitř zatažených věží. Hlavní vstup vedl od západu podél tzv.Bílé věže a z druhé strany ho zajišťovala lichoběžná snad věžovitá stavba se studnou v nároží. Střední část čelní hradby zajistila ještě menší čtverhranná před hradbu vysunutá věž. Vstup od jihu vedl skrz průjezdní bránu a podobně tomu bylo i na východě, kde se vstupovalo přes příkop skrz Černou bránu. Další menší dovnitř zatažená věž stála kousek západně od severovýchodního nároží hradu. Nový knížecí palác zaujal pozici ve středu jižní strany u obvodové hradby. Hrad obsahoval i četné církevní stavby.

Za Václava I. byl přeložen vstup z Černé věže do vedlejšího prostoru. Vstup zajistilo nové vysunuté opevnění. Ke hradu se přihradilo opevnění Menšího Města pražského. Za Přemysla Otakara II. byly vybudovány nové hluboké a vyzděné příkopy. Také byl postaven purkrabský palác. Roku 1303 hrad vyhořel.

Výrazné přestavby za Karla IV. se dotkly především palácového okrsku, který byl opevněn proti zbývající ploše hradu. Založena byla katedrála sv.Víta. Posílena byla i obranyschopnost vybudováním nového příkopu proti Menšímu Městu pražskému a za ním byl vztyčen parkán. Za Václava IV. pokračovaly přestavby palácového okrsku. Za husitských válek a po nich hrad pustl.

Výrazná přestavba čekala zpustlý hrad za Vladislava Jagelonského, kdy se opět stal královskou rezidencí. Mnoha úpravám a přestavbám vévodí zejména vznik tzv. Vladislavského sálu, který se stal největším profánní pozdně gotickým prostor ve střední Evropě (60x16m). Pod stavebním vedením Benedikta Rejta bylo velkolepě vylepšeno opevnění. Nový parkán vznikl podél severní strany. K jeho vysoké hradbě se ve východní části připojují mohutné pilíře sklenuté do oblouku. Ve vzniklém širokém ochozu vedla krytá střelecká chodba. Množství střílen i s otočnými bubny kryly nebezpečnou planinu za tzv.Jelením příkopem (údolí Brusnice). Hradba zde byla ještě zesílena bateriovými věžemi. Nejstarší vznikla v jihovýchodním nároží v roce 1496. Je vysunutá před hradbu a propojena pomocí krčku. Střední věž byla dokončena roku 1522 a nejmohutnější věž v západní části severního průběhu hradby byla dokončena nejpozději. Severozápadní nároží měla zřejmě zajistit obdobná věž, ale na její stavbu již pravděpodobně nedošlo. Jižní strana hradu byla dostatečně opevněna již z dřívější doby a tak zde došlo pouze k vestavbě tří dělostřeleckých bašt s flankovacími schopnostmi do parkánové hradby. Nově byly zabezpečeny i vstupy do hradu. Východní bránu zajistilo předbraní a byla moderně přestavěna. Hlavní těžiště obrany z tohoto směru zajistil velký předsunutý barbakán s mohutnou čelní zdí. Západní Bílou věž zajistila předložená branská věž a strážnice. Podoba šíjového opevnění není známa. V roce 1541 hrad vyhořel a poté byl dlouhodobě obnovován.

Stavělo se za Rudolfa II., kdy se opět stal jednou z nejdůležitějších rezidencí střední Evropy. Stavělo se i za třicetileté války. Hrad utrpěl za vojenských akcí v 40-tých a 50-tých letech 18.století. Další přestavba proběhla za Marie Terezie v 50.-70.letech 18.století. Ve 2.polovině 19.století započala dostavba katedrály sv.Víta.

Od vzniku republiky, až do dnešní doby, probíhají vzhledem k sídlu prezidenta na hradě prakticky nepřetržité úpravy.

mapa  

Kraj: Praha
Okres: Praha 1
Katastrální území: Hradčany

GPS: 50°5'27.502"N, 14°24'5.758"E


Kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 11719/1-922

 

Národní kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 101


 

Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika