Věžka

Na skalním suku, na opyši ostrohu nad vtokem Drahotínského potoka do Berounky, se nachází zřícenina hradu Věžka.

V písemných pramenech je hrad poprvé zaznamenán k roku 1351. V roce 1406 byl po půlročním obléhání dobyt královským vojskem. Podruhé byl hrad dobyt roku 1478 plzeňskými. Hrad zaujal skalnatý suk, který odděluje od předpolí ostrohu 20m široké skalnaté sedlo, které bylo patrně částečně odlámáno při stavbě hradu. Plocha hradu je nad Berounkou převýšena o 20 - 25m. Téměř kolmá skála vylučuje přístup od jihu a východu, velmi strmý svah se nachází i na západní straně. Jižně pod hradem do Berounky vtéká Drahotínský potok, který vytéká z rybníka, který byl západně pod hradem zbudován v roce 1956. Jádro hradu bylo poškozeno mezi lety 1962-72, kdy jej laicky odkopával pionýrský kroužek. Následkem tohoto odkopávání zanikly některé líce zdiva, včetně portálu vedoucího do paláce. Z místa je krásný výhled do údolí Berounky.

Hrad zaujal celou plochu nepochybně výrazně srovnaného skalního suku. Dispozice je protáhlá v severojižním směru. Přístup vedl od západu skrz bránu s předbraním, stejným prostorem se na hrad vchází i dnes. Ve střední a severní části se uprostřed nacházelo nádvoří a k obvodové hradbě byly přiloženy budovy. Budovy podél východní strany byly podsklepené. Zástavba na severní straně nad příkopem není známa, zde položená sonda neprokázala existenci věže. V nejlépe chráněné zadní části nad soutokem se nacházelo jádro hradu. Jeho podoba není jasná, snad se zde nacházel podsklepený palác, ke kterému přiléhalo úzké nádvoří na východní straně.

Velmi zajímavá situace se nachází v cípu vyššího ostrohu před příkopem. Plocha je zde velmi poškozena dobýváním kamene, ale v místech, kde se ostroh napojuje na okolní terén, se nachází výrazně poškozený obloukovitý val doprovázený nevýrazným vnějším příkopem. Z valu jsou známé pravěké nálezy, ale vrcholně středověké zde absentují. Další, mnohem výraznější val se nachází v cípu ostrohu nad rozsedlinou před hradem. Jedná se o mohutný násep o délce 35m. Je vysoký 6m a široký 14m, na obou koncích je porušen cestami. Mezi rozsedlinou a tímto náspem se nachází uměle zarovnaná plocha o velikosti zhruba 45x17m. V odborné literatuře je vysvětlován dvěma způsoby. Buď jako prvek obléhacích aktivit, nebo jako předsunutá bašta hradu. Obě možnosti jsou spíše nepravděpodobné. Kvůli jeho mohutnosti a zároveň bezprostřední blízkosti hradu nelze předpokládat jeho výstavbu při dobývání, hradní posádka by to jistě nedovolila, navíc násep nevede kolmo na osu k hradu, ale probíhá šikmo. Jako předsunutá bašta by v tomto místě neměl příliš smysl, bašta by vypadala jistě jinak, byla by doprovázena příkopem. Vysvětlením snad může být fotografie z počátku 20.století, na které se zdá, že násep ještě neexistuje. Snad jde tedy až o novověkou záležitost nesouvisející s dobou fungování hradu.

mapa  

Kraj: Plzeňský
Okres: Plzeň - sever
Katastrální území: Druztová

GPS: 49°47'41.728"N, 13°27'27.504"E


Kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 16501/4-1208

záznam v památkovém katalogu


 

Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika