Zbořený Kostelec

Rozsáhlé zříceniny hradu na ostrožně nad soutokem Kamenického potoka a Sázavy. Hrad byl založen patrně Václavem II., první zprávu o hradu registrujeme ale až k roku 1342.

Dispozice nejstarší královské fáze hradu byla dvoudílná. Spodní část hradu za obloukovitým příkopem s vyzděnou kontraskarpou byla přístupná přes čtverhrannou věžovitou bránu. Vrchní část hradu (jádro), bylo spodní částí obklopeno ze tří stran. Z nejstarší fáze se v jádru dochovaly jen část obvodové hradby na východní straně a snad z této doby, nebo z následné stavební etapy je i hlavní plochostropý palác v nejchráněnější poloze. K paláci byla přistavěna nová obloukovitě vedená hradba podepřená mohutnými pilíři. Ve třetí stavební fázi se zlepšovaly především obranné schopnosti hradu. Nad řeku byla vysunuta okrouhlá věž, ze které šlo kontrolovat celý provoz na řece. Starší zprávy se zmiňují i o vodní věži, která měla být z předsunuté věže dostupná cestou po skalnatém svahu. Novou hradbu získala i západní strana. Její součástí byla i brána, která vedla na korunu valu, patrně sloužila k navážení děl. Baštovitě byl ukončen i příkop. Také byl změněn hlavní přístup do hradu. Není jisté, která brána byla starší a která novější, z obranného hlediska je ale lépe zabezpečena brána, která se v literatuře považuje za starší. Severní brána je vysunuta do příkopu a chránila ji protáhlá branská věž. V pozdější době do ní byly vyraženy dvě střílny a hypoteticky se mohla stát jakousi baštou.

Štramberské úpravy byly již dělány ve spěchu za účelem co nejvíce posílit obranu hradu a zajistit střechu pro velký počet vojáků. Stavělo se i v jádře, kde vznikla nová dvouprostorová podsklepená budova v prostoru u brány. Nově zastavěna byla i protilehlá strana nádvoří, kde vznikla dlouhá budova.

V roce 1449 byl hrad jako lupičské sídlo neúspěšně obležen. Dobýt se ho podařilo až při dalším obležení. Roku 1467 byl totiž hrad obležen a dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad. Následně byl zbořen i pomocí podkopávání zdí, které je dobře patrné. Pozůstatky obléhacích prací lze v okolí hradu stále na několika místech nalézt.

mapa  

Kraj: Středočeský
Okres: Benešov
Katastrální území: Týnec nad Sázavou

GPS: 49°51'15.892"N, 14°35'29.814"E


Kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 45112/2-158


 

Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika