Stradonice (okr.Louny)

Jihovýchodně od Stradonic na Lounsku se tyčí konec ostrožnovitého výběžku z náhorní planiny s pozůstatky starého opevnění.

Ostrožna s hradištěm je z jihovýchodu a východu obtékána Debeřským potokem, k němuž je převýšena až o 90 m. Na jihu jí vymezuje rokle bezejmenného vodoteče, která se vlévá do Debeřského potoka přímo pod hradištěm. Severní strana klesá mírněji a terén má podobu teras.

Opevnění lemuje severní mírný svah a poté obloukem přepažuje celou ostrožnu až k jižnímu svahu nad roklí. Celková délka valu je 520 m a vymezuje plochu velkou 6,75 ha. Nejvýraznější je val v místech, kde přepažuje ostrožnu. Tato část je dlouhá 260 m a dosahuje rozměrů až 3 m výšky při 12 m šířce. Původní obranná linie na západě sestávala z náspu, příkopu (2 m hloubka, 5-6 m šířka, kamenné zídky (asi 1,5 m vysoká) a valového tělesa (2,7 m výška v místě průzkumu). Na vrcholu valu je předpokládána palisáda. Severní část opevnění byla nepatrně menší a uvnitř jí doplňoval 2-3 m široký pás plochých kamenů. Vstup vedl patrně mezi západním koncem severní hradby a začátkem srázu k potoku (6-9 m). Krátký úsek příkopu se dochoval u jižního svahu, dodnes je zde patrný zhruba 15 m dlouhý příkopovitý útvar,který dosud nebyl v literatuře zmíněn.

Plocha východně od valu nese název Zadní valy. Ve vzdálenosti 330 m východně od valu má podle starší literatury procházet mělký úval, který může být pozůstatkem vnějšího opevnění. V celém východním prostoru se ale žádný útvar nenachází, jde tedy o omyl.

Hradiště je považováno za refungium z doby halštatské až doby laténské. Uvažuje se i nad tím, že příkop a vnitřní kamenité torzo valu pochází z mladší doby bronzové (kultura knovízská). Z lokality pocházejí nálezy i ze středního peleolitu, neolitu, doby římské a raného středověku.