Tismice

Jižně od obce Tismice se zvedá rozlehlé návrší s pozůstatky raně středověkého opevnění.

Ze západu terén strmě klesá do údolí potoka Bušince. Podobně je tomu na severu, kde je svah mírnější. K východu terén klesá jen velice mírně a z jihu pokračuje návrší téměř v rovině.

Stopy po fortifikaci povětšinou smazala intenzivní zemědělská činnost. Leteckou prospekcí byly identifikovány tři souběžné příkopy, které přepažují vrcholovou partii severozápadní části návrší (6ha). Zhruba 80m od hrany vedl první obloukovitý příkop a vymezoval tak akropoli?. Necelých 70m za ním vedla prostřední obloukovitě zahnutá linie a po dalších 40 - 50m vedl vnější příkop. Tyto systémy spojovaly východní hranu nad Bušincem a severní terasu, která vede esovitě ve vzdálenosti 25 - 50m před severní hranou návrší nad údolím potoka. Archeologický výzkum potvrdil, že terasa vznikla destrukcí severního opevnění. Severní hradba nebyla doplněna příkopem. Popsaná situace se vztahuje na vnitřní hradiště, k němu přiléhající plocha ze severu, východu a jihu byla také opevněna. Není jistý vztah s vnitřní plochou, může se jednat i o dvě samostatné hradiště.

Vnější plocha vede na severu k hraně srázu, na severovýchodě jí vymezuje rokle, která k jihu přechází do terénní deprese (může jít o pozůstatek příkopu). Předpokládané východní vymezení opevněné plochy značí dnešní cesta, která se stáčí k jihozápadu. Na jižním předpokládaném okraji byly při výkopu pro plynovod zachyceny tři příkopové útvary. Celková plocha se tak navýšila až na 25ha.