Dražice

Zříceniny hradu na nevýrazné ostrožně nad pravým břehem Jizery. Hrad založil těsně po polovině 13.století Řehník z Dražic.

Dispozice byla dvoudílná. Plocha předhradí je dnes zastavěna a příkopem, který ho odděloval od jádra dnes vede silnice. Jádro dodnes obíhá příkop, před který byl s výjimkou čelní strany vyhozen val. Stavba hradu šla velmi pomalu a podle zpráv byly zdi vystavěny pouze do výše stropů prvního patra. V čele měl stát okrouhlý bergfrit a za ním hlavní palác. Z této fáze se dodnes téměř nic nedochovalo.

Od počátku 14.století hrad výrazně přestavoval jeho syn Jan IV. z Dražic. Stavbu řídila avignonská stavební huť mistra Viléma. Přestavba to byla velkorysá a po ní hrad představoval velmi výstavný a reprezentativní objekt. Vstup vedl přes příkop do kulisové brány vedle bergftitu. Za věží stál dodnes částečně dochovaný dvoutraktový palác. V přízemí byly dvě z místností zaklenuty čtyřmi poli křížové klenby sklenuté bez žeber na střední pilíř. Na jižní straně byl umístěn záchodový čtverhranný přístavek. Hlavní prostory se nacházely ve druhém patře. Nachází se zde i menší kaple zaklenutá křížovou klenbou, která byla postavena ve čtverhranné věži, navazující na palác. Na dochovaném střepu paláce jsou vidět kvalitní architektonické články francouzské provenience. Další dvoutraktový palác stál v severozápadní části obvodu jádra. Podlouhlá budova byla přiložena i k čelní obvodové hradbě. Celý objekt obíhala parkánová hradba.

Za husitských válek byl vypálen a roku 1448 opět. Ve 20.letech 16.století jeho funkci panského sídla převzal zámek v Benátkách a hrad začal pustnout. Jako pustý se popisuje k roku 1599. Do jádra zříceniny byla v novověku vložena budova sýpky, která využila čelní část obvodové hradby. Příkopem mezi předhradím a jádrem dnes vede silnice a předhradí je zastavěno domky. V místech původního mostu přes příkop dnes stojí novodobý mostek.