Komorní Hrádek

Hrad přestavěný na zámek, vysoko nad levým břehem Sázavy. Byl založen jako nástupce hradu Čejchmanov, který leží východně na konci ostrožny.

Přeložení hradu z konce mírně klesající ostrožny na hranu terasy bylo vedeno snahou o menší ohrozitelnost hradu při dobývání střelbou z výše položených míst před ostrožnou a z okolní výšiny. Přesto ani tato poloha nebyla z obraného hlediska příliš vhodná. Povolení ke stavbě hradu bylo vydáno Václavem IV. 28.8.1412 Kobylovi ze Dvorce.

Dispozice hradu byla minimálně dvoudílná. Předhradí bylo opevněno po obvodu, dodnes se úsek tohoto opevnění dochoval. Zaniklá zástavba předhradí byla zachycena při záchraném archeologickém výzkumu. Jádro mělo půdorys ve tvaru čtvrtky kruhu. Oblá část vedla od severozápadního k jihovýchodnímu nároží a po celé délce ji uvnitř plochy vyplňovala zástavba. Na jižní a západní straně vedl archeologicky zachycený příkop. V severozápadním nároží stála menší čtverhranná věž a zástavba od ní pokračovala podél severní strany. V pozdní gotice byl hrad částečně přestavěn. Především byla zvýšena jeho obranyschopnost pro vedení dělostřeleckého boje. Hradbu předhradí na ohrozitelné východní straně nahradila mohutná, přes 5m silná, štítová zeď s dochovanou dělostřeleckou kobkou v jižní části. Nejsnáze ohrozitelné jihovýchodní nároží zajistila okrouhlá nejspíše bateriová věž, která zanikla v novověku.

V roce 1554 hrad získal Jan z Valdštejna, který ho nechal přestavět na renesanční zámek. Přestavby pokračovaly i za dalších majitelů.Na počátku 17.století byl podstatně rozšířen směrem na východ, kde vznikla celá nová trojkřídlá část zámku. Zámek byl i nadále upravován, manýristicky, barokně a rokokově. Dnešní podobu získal v 19.století.