mapa

Kraj: Plzeňský
Okres: Plzeň-město
Katastrální území: Litice u Plzně

GPS: 49°41'57.179"N, 13°21'1.978"E


Kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 33474/4-232



Litice

Na ostře modelované ostrožně nad vtokem Litického potoka do Radbuzy, se ve stejnojmenné obci, nachází zříceniny hradu Litice. Ostrožna byla osídlena a opevněna již v pravěku. Osídlení bylo zaznamenáno i v raném středověku. Archeologickým výzkumem byly zachyceny stopy po osídlení od 12.století. V té době zde stál patrně dvorec zaznamenaný v predikátu k roku 1212. Nástupcem dvorce se stal kamenný hrad vybudovaný v průběhu 13.století, snad v průběhu jeho 2.poloviny. Roku 1318 hrad dobylo vojsko Jana Lucemburského. V 15.století se hrad připomíná jako pustý.

Jádro hradu zaujalo místo původní akropole a předhradí ve tvaru písmena L se nacházelo před ním na vnitřní části hradištního předhradí a v úzkem pásu podél severní strany jádra. Dochované staré popisy hradu se zmiňují ještě o druhém, vnějším předhradí opevněném příkopem, které však patrně bylo pozůstatkem předhradí starého hradiště. Dnes už tato fortifikační linie zanikla, nacházela se v místech, kde dnes stojí budova školy. Předhradí je vymezeno poškozeným valem, před kterým probíhal příkop, dnes se v jeho místech nachází cesta. Na ploše předhradí nejsou patrné žádné terénní relikty.

Vlastní jádro je vymezeno mohutným příkopem, který přepažuje ostrožnu a stáčí se k západu a probíhá i podél severní strany. V čele zhruba čtvercové dispozice se dnes nachází hradba, která je až dodatečnou přizdívkou, která zesílila starší čelní hradbu na její vnitřní straně. Obvodová hradba vedla podél celého jádra. Na severní straně z ní do příkopu vystupovala čtverhranná věžovitá stavba, brána, která je nejlépe dochovanou částí hradu. Za čelní zdí, v jižní části jádra stál volně okrouhlý bergfrit. Dnes se v jeho místě nachází nevýrazná vyvýšenina. V terénních náznacích se dochoval rozsáhlý dvoutraktový palác, který zaujal místo podél západní strany nejlépe chráněné části jádra. Palác měl v přízemí patrně šest místností a vedl od jihozápadního nároží do téměř tří čtvrtin vzdálenosti západní strany hradu. Terénní relikty podél severní strany hradu mohou být pozůstatkem zástavby, nebo novověkého těžení kamene. Pod jižní hranou se nacházejí nepatrné zbytky po parkánu, který mohl pokračovat i podél části západní strany.


Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika