Rotemberk

Již v pravěku osídlená a opevněná ostrožna vybíhající z Neznášovského kopce nad levým břehem Hustířanky, se stala vhodným místem pro založení hradu Rotemberka. Ten patrně vystřídal starší hrad Vražba vzdálený jen několik set metrů, který po dobytí přestal vyhovovat svými rozměry i polohou s menší fortifikační hodnotou. Stalo se tak ve 2.polovině 13.století.

V čele dlouhé a úzké ostrožny se nachází poškozený nízký val, podle archeologického výzkumu již pravěkého stáří. Dlouhá ostrožna je poté přepažena nevýrazným příkopem s vnitřním valem. Konec ostrožny zaujal vlastní dvoudílný hrad. Přístupnou stranu přehrazuje mohutný podkovovitý příkop a dvěmi valy, které ho uzavírají ze stran nad srázy.

Okolo hradu vedla obvodová fortifikace, ze které se dochoval rozměrný val podél západní strany a nad příkopem podél jižní strany. Uprostřed jižní strany vystupovala nad příkop okrouhlá, případně čtverhranná věž. Dnes dochovaná jen v terénních reliktech. Plocha před samotným jádrem byla v minulosti zemědělsky obdělávána a proto není příliš čitelná. Podél jižní části, za věží stála podsklepená budova. Samotné jádro obíhal příkop, v jehož jihozápadní části se nachází terénní deprese, pozůstatek studny. V zadní části se nachází obdélná vyvýšenina. Její jižní stranu lemuje téměř 25m dlouhý val, podél východní části probíhá 30m dlouhý příkopovitý útvar.