Točník

Dobře dochované zříceniny hradu na vysokém kopci nad městem a hradem Žebrák. Hrad založil Václav IV. koncem 14.století. Hrad měl nahradit vedlejší hrad Žebrák, který vyhořel při přestavování a který kvůli stísněnému prostoru nemohl králi poskytovat dostatečné pohodlí. Točník se měl stát místem důležitých jednání a státních aktů.

Hrad zaujal západní vrchol kopce, kde vystupuje křemencové bradlo, které se táhne k západu až k hradu Žebráku. Strmý skalnatý sráz bradla chránil hrad z jižní a části východní strany. Na samotném vrcholu byl postaven královský palác s vypouklým čelem na východní straně nad skalním srázem. Palác je příčným trojtraktem, ve své době minimálně trojpatovým. Dnes je dochován do výše druhého patra. Přízemní prostory paláce jsou valeně zaklenuté, podsklepena je vzhledem ke skálnímu podkladu jen menší část. V patře se nacházely hlavní reprezentativní prostory, prostřední trakt vyplňoval velký sál zaklenutý čtyřmi poli křížové klenby. Jednotlivé podlaží byly propojeny složitým systémem šnekovitých schodišť. Před palácem se nachází vnitřní nádvoří, které je ukončeno menším palácem se vstupním průjezdem. Z jádra na západní straně vystupuje mohutná čtverhranná věž, u které se uvažuje, že je až dodatečně dostavěná.

Před tímto výlučně králi sloužícímu jádru se nachází velká část hradu, která sloužila královským jednáním a ubytováním návštěv. Rozměrné nádvoří má zhruba tvar písmena L a ze severní a západní strany obklopuje vnitřní jádro. V západní části se zde nachází veliký palác s bočním křídlem. V patře paláce se nachází jeden z největších sálů středověkých Čech. 34x9m velký sál sloužil reprezentačním účelům. Další patra byla obytná, přízemí sloužilo jako zázemí. Vstupu do této části hradu sloužila branská věž zhruba uprastřed severní obvodové hradby.

Věž spojovala nádvoří s poslední částí hradu, s vnějším přibližně obdélným předhradím. Nádvoří zde nebylo nijak zastavěno a tato část hradu plnila pouze obrannou funkci, připomíná budoucí barbakány. Vstup vedl od západu, téměř zanikou bránou. Mohutný příkop, který vede podél celé západní strany zde překonával dlouhý zděný most na kamenných pilířích. V příkopě se nachází malé jezírko, které bylo původně jedinným zdrojem vody.

V letech 1534 - 43 byl hrad přestavován. V 2.polovině téhož století bylo v renesančních úpravách pokračováno. Velké druhé nádvoří přetnula dělící zeď. Posílena musela být obranyschopnost hradu. Ta byla vzhledem k rozvoji dělostřelectva i vzhledem ke klidným poměrům v době jeho výstavby (což zapříčinilo, že na obranyschopnost nebylo příliš hleděno) velmi nízká. Před příkopem bylo vybudováno valové opevnění, přeložen byl i hlavní vstup do hradu. Nový přístup vedl po jižní hraně pod kontrolou valovým opevněním a dále do skály vysekanou cestou podél celé jižní strany hradu až k jihozápadnímu cípu, kde byla hradbou ohrazena zhruba 20x2m velká plocha. Vstupovalo se kulisovou bránou, a poté 12m dlouhým průjezdem.

Roku 1594 se hrad navrátil do královských rukou a byl pouze nezbytně udržován. Hrad byl poškozen za třicetileté války. Poté zůstal zastřešen pouze královský palác, v jehož druhém patře byla roku 1733 zřízena kaple. Od třicátých let 20.století je hrad průběžně až do dneška památkově opravován.